O obchvatu Třebíče se diskutuje už mnoho let. Tedy především o jeho jihozápadní části, týkající se Boroviny.  S tím, jak se čím dál tím víc zdá reálnější výstavba pátého bloku Dukovan, zvyšuje se i pravděpodobnost vybudování obchvatu Třebíče.

 Česká vláda schválila 23. října 2017 návrhy na úpravu silnic, mostů a vodních cest, které jsou nutné pro přepravu součástí nových jaderných reaktorů a dalších rozměrných zařízení pro jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně. Součástí preferovaných staveb je i obchvat Třebíče.

V případě Jaderné elektrárny Dukovany se počítá s možností přepravy až 7,5 metru vysokých zařízení o šířce devět metrů a hmotnosti 750 tun.

Svého času existovalo asi sedmnáct variant jihozápadního obchvatu Třebíče, zahrnující jak vnitřní varianty procházející Borovinou, Libušiným a Terovským údolím, tak i vnější, vedené mimo území města.  Z těchto variant byla vybrána jedna z těch vnitřních, která se dostala do územního plánu města a postupně se ještě upravovala. Aktuální variantu, která jako celek v územní plánu ještě není, a bude tedy muset být projednávána v zastupitelstvu, můžete vidět na úvodním obrázku.

Silnice I/23 je starou a velice důležitou spojnicí Jižních Čech s Brnem a Západní Moravou.

Úpravy podle stávajícího návrhu by měly začít na křižovatce silnice I/23, což je silnice I. třídy spojující jižní Čechy s Brnem, a silnice II. třídy II/405 vedoucí z Jihlavy do Třebíče, která se na I/23 bude napojovat obchvatem Okříšek pod krahulovským silem.  Podle plánu třebíčské radnice by se mělo pokračovat výstavbou mostu přes železniční trať a přes Červenou Hospodu do Třebíče. Tam by se měl vybudovat 200 metrový tunel pod železniční tratí a částí Boroviny, který bude vyúsťovat před Bopem. Variantou, která se momentálně diskutuje v souvislostí s výstavbou pátého bloku Dukovan, je, že kvůli nadrozměrným nákladům by se místo tunelu vybudoval hluboký zářez, který by se po dostavbě elektrárny „zastřešil“.

Potom se má pokračovat kolem fabriky do Libušina a Terovského údolí a dále ke Znojemské ulici. Jihovýchodní část obchvatu je pak naplánována ulicí Spojovací a přes Lorenzovy sady na Brněnskou ulici.

Z našeho dlouhodobého pohledu je stavba „vnitřního obchvatu“ (radnicí nazývaný „malý obchvat“) Třebíče velmi problematická, stejně jako argumenty, které na jeho obhajobu radnice používá. Tzv. vize, kterou má současné vedení Třebíče v souvislosti s obchvatem, zní: „Vybudujeme za peníze státu obchvatovou komunikaci s odpovídajícími protihlukovými opatřeními, která splyne s příměstským prostorem, nenaruší významně ráz krajiny a umožní revitalizaci současného průtahu v centru města“. Toto stanovisko připomíná pohádku O chytré horákyni (i když v této souvislosti by se spíš hodil opak toho přivlastňovacího jména), kdy chce radnice současně řešit interní městskou dopravu a obchvat města.

Velký obchvat Třebíče dle územního plánu kraje Vysočina z roku 2004

Dále radnice tvrdí, že vzhledem k statistikám zjišťovanými kdysi před léty frekvence meziměstské dopravy není tak vysoká, aby ekonomicky odůvodnila vybudování vnějšího obchvatu“ (radnicí nazývaný „velký obchvat“). Navíc pak že vnější obchvat neodvede dopravu z centra města, protože obyvatelé Boroviny, kteří údajně nejvíce zahušťují dopravu v centu při cestě k nákupním střediskům na jihu Třebíče, nebudou vnější obchvat využívat.

Jedna z variant vnějšího obchvatu se dokonce objevila v roce 2004 v návrhu územního plánu Kraje Vysočina. Začínal právě u krahulovského sila, pokračoval mezi Starčí a Borovinou, přes Terovské údolí mostem a dále pak mezi Stříteží a Kožichovicemi ústil za Palečkovým mlýnem na silnici vedoucí k Vladislavi.

Podle našeho názoru jsou argumenty radnice pro malý obchvat naprosto liché. Jednak průzkumy, které byly prováděné kdysi dávno, už v současnosti neodráží skutečný stav, např. v souvislosti s kamionovou dopravou z průmyslových zón v Okříškách. Navíc, v souvislosti s pátým blokem a požadavky na parametry obchvatu, se zdá jako jediná možná právě varianta velkého obchvatu. Také je třeba zvažovat, že při výstavbě Dukovan nebudou přepravovány jenom nadrozměrné náklady, ale též výrazně vzroste počet kamiónů, dovážejících na staveniště elektrárny další stavební materiál a technologické komponenty.

 

 

Z mého pohledu je ten tunel absolutní nesmysl, stejně jako je absolutní nesmysl tu dopravu tahat zpátky do města, když už bude obchvatem Okříšek vyvedena ven.

Jaromír Barák

Třebíč Občanům!

Vzhledem k tomu, že se stavba obchvatu skutečně může stát reálnou, náš člen Jaromír Barák na zářijovém jednání zastupitelstva opakovaně prosazoval variantu velkého obchvatu. Argumentoval tím, že právě díky výstavbě pátého bloku je možné velký obchvat prosadit.  Radní města nebyli schopni na toto téma vůbec diskutovat, starosta Janata dokonce prohlásil, že nechápe, jakou souvislost má obchvat Okříšek s obchvatem Třebíče. Stanovisko radnice tak obhajoval pouze vedoucí odboru dopravy Aleš Kratina, který pouze opakoval stále používané radniční argumenty, a navíc prohlásil, že podle jeho informací s velkým obchvatem nesouhlasí starosta Starče a že je třeba nechat výstavbu obchvatu na odbornících.

Jaromír Barák navrhl, aby se trasa budoucího obchvatu stala předmětem veřejné diskuse, jejímž počátkem by se měl stát seminář pro zastupitele a veřejnost, a požádal radu města o jeho svolání. Starosta Janata tento návrh odmítl. Záznam jednání zastupitelstva můžete shlédnout zde.

My bychom chtěli právě tímto článkem obsáhlou veřejnou diskusi o možných trasách obchvatu Třebíče zahájit. Máme za to, že veřejnost by měla vědět, co se chystá, a měla by mít možnost svými názory podobu stavby, která výrazným způsobem ovlivní život ve městě na dlouhá desetiletí, ovlivnit. Zvláště obyvatelé Boroviny, kterých se „malý obchvat“, resp. průřez či tunel dotkne nejvíce. A samozřejmě i ostatní občané Třebíče, kterým není lhostejné, že by plány radnice měly vést k výrazným zásahům do Libušina a Terovského údolí a Lorenzových sadů.  

 

Pin It on Pinterest

Share This